UML - Diagram spolupráce

Chceme-li v jednom diagramu znázornit jakstrukturu objektů (například skládání objektů) tak i jejich dynamickéchování, použijeme s výhodou diagramů spolupráce (collaboration diagram), které jsou vedlesekvenčních diagramů dalším prostředkem, jehož těžiště tkví v modelovánídynamiky. Na rozdíl od sekvenčních diagramů je však znatelně obtížnějšívysledovat návaznost jednotlivých posílaných zpráv zajišťujícíchsamotnou funkcionalitu systému. Zatímco v sekvenčních diagramech je tatonávaznost zřejmá z vertikálního uspořádání celého diagramu, v diagramechspolupráce je následnost zobrazena pořadovým číslem, kterým jsou zprávyuvozeny.

Tvorba diagramu spolupráce by měla být v souladu s diagramem tříd. Prozachování vzájemné konzistence modelů je nezbytné dodržovat základnípravidla, která mezi těmito modely platí. Komunikace mezi objekty musíbýt například podmíněna existencí odpovídající vazby mezi jejichtřídami, o existenci patřičných tříd nemluvě. Nemusíme asi anizdůrazňovat, jak nevděčnou prací je "ruční" kontrolování obdobnýchpravidel. Je jasné, že zde mohou opět pomoci CASE nástroje. Docelaseriózně lze prohlásit, že právě zde existuje hranice mezi skutečnýmiCASE systémy a pouhými kreslícími programy.

Stávají-li se sekvenční diagramy občas nepřehlednými, pak to u diagramůspolupráce platí dvojnásob. Na druhou stranu vzhledem k tomu, že sepořadí zasílání zpráv určuje pořadovým číslem, dá se lépe modelovatkomplexní chování včetně větvení a cyklů.