UML - Stavový diagram

Stavový diagram patří mezi klasické a osvědčené nástroje objektovéhomodelování. V UML je tento prostředek přítomen v lehce modifikovanépodobě Harelových diagramů. Diagram stavů a přechodů, jak je někdy tentoprostředek nazýván, slouží pro modelování životního cyklu části systémusvým rozsahem odpovídající jednomu objektu. Přechod mezi jednotlivýmistavy bývá vyvolán podmětem z vnějšího okolí, nejčastěji ve formě zprávyzaslané příslušnému objektu nebo jinou externí událostí. Validní stavobjektu je zjednodušeně řečeno definován přípustnými hodnotami jehoatributů, přechod mezi stavy je pak vlastně vyjádření změny atributů.

Jak je asi každému jasné, životní cyklus objektu nějak začíná azpravidla i nějak končí (v případě, že se nejedná o objekt perzistentní,který je například uchováván v objektové databázi). Ovšem nemusí být jižzcela samozřejmé, že tzv. start stav by měl být v diagramu vždy pouzejeden, zatímco stop stavů, tj. stavů ukončujících životní cyklussledovaného objektu může být více, pochopitelně většinou alespoň jeden.Z implementačního hlediska je start stav ekvivalentní alokaci paměti,resp. zavolání konstruktoru třídy, naopak stop stav je realizovánvykonáním destruktoru, v lepším případě prostředky automatické správypaměti.

Obdobně jako mnohé jiné notace umožňuje UML definovat v těle stavujednoduchou exekutivu vykonávanou v rámci uvažovaného stavu. Vneposlední řadě je možné zachytit důležitá pravidla hlídajícíkonzistenci a validitu celého modelu.